letecká historie


obrazekhlavička

Starý letoun, nová posádka- poíbih druhého amerického bombardéru (eást 1.)

English version available vlajka here

O havárii letounu B-24J Liberator, který se zoítil v Olomouci- Neoedíni jsem psal minule. Kdo by tušil, že další podobná událost se stane hned následující den. Havárie letounu Boeing B-17G výrobního eísla 42-32097 a pojmenovaného „Slipstream“ byla vždy trochu ve stínu události poedchozího dne.

18. 12. 1944 – cíl: Odertal

Poestože byly hornoslezské rafinerie bombardovány již poedchozího dne, byly tyto cíle, ku poekvapení osádek v Itálii, na seznamu cílu i následující den. Pokud byli amerietí plánovaei poekvapeni tuhým odporem nimeckých stíhaeu poedchozí den, mohli být toto pondilí klidní. Stíhací eskadra JG 300 byla zdecimována a její stavy letounu byly znaeni prooídlé. Americkému svazu se tedy nemohly postavit na odpor žádné významnijší síly. Odpor mil tvooit hlavni flak a technické závady. Na letecké základni Tortorella, kde byla doma 99. Bombardovací skupina, bylo již od easných ranních hodin rušno. Bombardéry B-17 s stylizovaným diamantem na smirovém kormidle byly natankovány a vyzbrojeny k boji. V 5:35 se unavené posádky dozvídají, že jejich cíl je rafinerie Odertal. Náletu se má úeastnit 36 stroju této jednotky, poletí s nimi také 2 náhradní letouny, kdyby nikdo odpadl. V 6:50 je naoízen start motoru a kolem základny se zakrátko rozeznívá oev leteckých motoru. Piloti poezkušují stroje a zakrátko pojíždí na start.

mapka

‹ schéma závireené eásti letu 99th BG, modoe je trasa skupiny, eerveni smir útoku nimeckých stíhaeu. Koížek oznaeuje pravdipodobné místo zásahu letounu 42-32097.


V 7:10 vyletí k obloze zelená svitlice a vedoucí letoun výrobního eísla 42-97733 s plukovníkem Wiperem za oízením, poidává plyn a rozjíždí se po dráze. Bihem nikolika minut startují všechny letouny. V 9:18 utvooí všechny bombardéry, která odstartovaly, mohutný svaz a míoí na sever k prvnímu otoenému bodu – poístavu Split, který poelétávají již ve výšce 6095 metru.


Slipstream

^ raritní fotografie letounu 42-32097 "Slipstream" na letišti v Poltavi bihem operace Frantic 19.záoí 1944

Boeing B-17G 42-32097 „Slipstream“

Slipstream


V poslední letce 99. bombardovací skupiny letí na pozici e. 3 bombardér Boeing B-17G pojmenovaný „Slipstream“. Náleží 347. Squadroni. Letoun je sám o sobi již spíše veteránem. Stroj byl vyroben v roce 1942 v mateoské továrni firmy Boeing v Seattlu, stát Washington. Jako nový stroj byl ješti v USA poidilen v únoru 1944 k novi se tvooící 483. bombardovací skupini. Posádky, jak bylo zvykem, hned své nové stroje pojmenovaly. Letoun 42-32097 byl posádkou 2nd Lt Glenna L. McSparrana, které byl poidilen, pojmenován "Sadie Hawkins", podle jedné z postavieek z kresleného komixu Lil´s Abner, které kreslil v té dobi známý kreslío Al Capp. Bombardér s touto posádkou absolvuje poesun skupiny do Itálie. Zde jsou však všechny nové bombardéry skupini zabaveny a vymininy za staré olétané stroje, to vše k nevoli posádek. Náš bombardér se touto výminou dostává k 99. bombardovací skupini. Tato intenzivni nasazovaná skupina již nutni potoebovala obminu strojového parku a nových bombardéru se ujali okamžiti mechanici. Po sérii úprav je na letoun 42-32097 nastoíkán eerný diamant s písmenem „Y“ znak 99. BG, pod sériové eíslo poibude oímská eíslice II, oznaeení 347. Squadrony. Letoun dostává také nové jméno – "Slipstream", což oznaeuje vitrný vír, vznikající za vrtulí letounu.

Slipstream

‹ mechanici poipravují zbrusu nový letoun 42-32097 na bojové akce, jsou zde zachyceni poi odstraoování gumových odledovacích potahu nábižných hran výškovky


U peruti je totiž již jeden bombardér jménem "Sadie Hawkins", aby se letouny nepletly, byl nový poejmenován. Podle poviry, která kolovala mezi piloty, znamená poejmenování bombardéru smulu. „Slipstream“ se však vzepoela osudu a stala se jedním z nejdéle létajících letounu u 347. squadrony. Absolvovala poesni 90 akcí a až do osudného 18. prosince 1944 dokázala vždy svou posádku dovézt zpit domu.


Poprvé do boje

V porovnání s letounem 42-32097 byla posádka porueíka Rustera naprostými nováeky. Posádka se poprvé dala dohromady na konci eervna 1944 na základni u mista Lincoln v Nebrasce. Její elenové byli:

7. Pilot2nd Lt Sherwood P. Ruster Michigan
Co-pilot2nd Lt Robert A. Brown Wisconsin
8. Navigátor2nd Lt Frank P. Piro ?
6. BombometeíkSgt. Paul E. Barselou Oregon
2. Horní stoelecT/Sgt. William P. Moore ?
1. Radiooperátor S/Sgt Walter G. Person Virginia
Pravý boení stoelec ? ?
3. Levý boení stoelec Sgt. Roland D. Bergman Iowa
5. Spodní stoelecSgt. Byron C. Anton Oregon
4. Zadní stoelecSgt. Robert E. Lary Oklahoma

posadka

Detaily k výcviku posádky zatím nejsou známé, ani není známo, kdo v tu dobu zastával funkci druhého pilota a kdo pravého boeního stoelce. Druhý pilot Robert A. Brown se k posádce poipojil pozdiji. Není známo ani kdy se posádka objevila u 99. bombardovací skupiny. Podle vzpomínek pana Paula Barselou, bombometeíka, byla posádka po svém poíjezdu využívána jako doploovací. Ve skupini byl nedostatek navigátoru, bombometeíku a dalších, takže Paul Barselou, Frank Piro a William Moore letili nikolik prvních misí s jinými posádkami, zatímco zbytek provádil cviené lety a mil volno.

18. 12. 1944 Byla na rozpisu poprvé také posádka pod velením porueíka Rustera. 2nd Lt Sherwood P. Ruster mil poprvé velet svému letounu do bojové akce. Sestava byla následující:
Pilot2nd Lt Sherwood P. Ruster Michigan
Co-pilot2nd Lt Robert A. Brown Wisconsin
Navigátor2nd Lt Ward S. Randolph Louisiana
BombometeíkSgt. Vincent C. Manzella New York
Horní stoelecT/Sgt. Wilbur T. Massey Kentucky
Radiooperátor S/Sgt Walter G. Person Virginia
Pravý boení stoelec Sgt. Edward E. DavisTexas
Levý boení stoelec Sgt. Roland D. Bergman Iowa
Spodní stoelecSgt. Byron C. Anton Oregon
Zadní stoelecSgt. Robert E. Lary Oklahoma

Místo navigátora Franka Piro letil navigátor Ward S. Randolph. Ward byl elenem posádky Lt. Kennetha Colbyho, stejni jako další náhradník – T/Sgt Wilbur T. Massey. Jediný z puvodní posádky – Paul Barselou mil ten den volno, na jeho pozici ho nahradí Sgt Vincent C. Manzella, jehož puvodní posádka pod velením Lt. Jamese R. Ryana letila po pravé strani letounu „Slipstream“ v letounu pojmenovaném „Swamp Gal“. Na místo pravého boeního stoelce se dostavil Sgt. Edward E. Davis, v té dobi velmi zkušený stoelec skupiny s 30 bojovými akcemi na konti.

zbytek_posadky

‹‹ T/Sgt Wilbur T. Massey
‹ Sgt Vincent C. Manzella







‹‹ Sgt Edward E. Davis
‹ 2nd Lt Robert A. Brown


Osudný let

Snad pro štistí, ei proto že již byla poíliš stará, byla posádce porueíka Rustera poidilena B-17G 42-32097 „Slipstream“. Je bižné, že posádky nemají trvale poidilený letoun a létají s tím, co je momentálni k dispozici. 12:10 se svaz ocitá nad výchozím bodem náletu- mistem Vrbno pod Pradidem. 12:49 odhazuje 99. bombardovací skupina své bomby poes pokrývku mraku a toeí vlevo. Ve chvíli kdy svaz provede nad mistem Nysa poslední obrat a míoí zpit domu se objevují nimeetí stíhaei:

„Bomby odhozeny!“ hlásí náš bombometeík, a naše formace zaeíná toeit vlevo. Poedal jsem oízení druhému pilotovi, takže si mohu trochu odpoeinout po letu na cíl. Poté co jsem si sundal protiflakovou vestu, usadil jsem se k odpoeinku. Když jsem se však naklonil a ohlédl za nás, spatoil sem sedm nebo osm FW-190 toeit za námi, vidil jsem, že jsme v boji.“

Popisuje 2nd Lt Sherwood P. Ruster ve svém deníku. Nimeetí stíhaei letící na letounech Focke- Wulf FW-190A-8 pochází od doploovací stíhací skupiny I.Gruppe/EJG 1 startující z letišti Sagan-Küpper. Malé skupiny stíhaeu této jednotky útoeí na ruzných místech svazu. U 99. bombardovací skupiny se jejich cílem stávají 2 bombardéry, která se opožiují za formací. První z nich je flakem poškozený bombardér B-17G 42-32110, stíhaei vyoazují další motor, poškozují trup a zpusobují požár v pumovnici. Velitel letounu – Porueík Clark se rozhoduje dovézt letoun nad sovitské linie a tam bude moct posádka bezpeeni opustit letoun na padáku. Nad Maiarskem je však napaden sovitskými stíhaei a posádka je donucena vyskoeit doíve.
Proe se opozdil letoun 42-32097 nevíme. Faktem je, že svidci uvedli, že letoun byl lehce za formací již od odhozu bomb. Pak již šlo všechno ráz na ráz. Nechme vyprávit deník velitele Rustera:

“Poi prvním pruletu naší squadronou zasáhli naše letadlo, rozstoíleli naše ocasní plochy, takže jsem byl bezmocný. V tu samou chvíli osmaosmdesátky spustily palbu ze zemi a dostali jsme poímý zásah do eumáku

(pravdipodobni letoun nezasáhl flak, ale nimecký stíhae, jak vzpomíná W. C. Randolph).

animace


Letoun bez kontroly zaeal klesat smirem doleva. Natáhl jsem se dolu pro C-I , ale odletil prye. Když jsem se ohnul, 20 mm granát mi škrábl na hlavi. Sedl jsem si a volal na posádku „opus?te stroj!“ a pak jsem spustil nouzový zvonek.“

Bombardér po tižkém zásahu, který vyoadil oízení letoun, zabil zadního a pravdipodobni i oba boení stoelce, zaeal klesat. Posádka se chystala k výskoku. V tu chvíli však pravdipodobni poichází útok dalšího nimeckého stíhaee, který útoeí zepoedu. Palba zabije bombometeíka Vincenta Manzellu, zraní navigátora Randoplha a pilota Rustera a z letounu se stává toeící se kovová rakev. Letoun stihne opustit horní stoelec Wilbur T. Massey, další elenové posádky bojují dále.

„Když jsem vidil, že druhý pilot a mechanik šli k únikovému východu, natáhl jsem se pro muj padák a zvedl se ze sedadla. Když jsem však pustil oízení, letoun se náhle propadl doleva. Odstoedivá síla mi zatlaeila zpit do sedadla a já se nemohl hnout. Byl jsem si jistý, že je konec. Najednou se nico stalo, já jsem vyletil ze své sedaeky ke stropu kabiny a zpit mezi sedaeky. Naštistí jsem stále držel svuj padák, drapl jsem ho tedy pooádni a skoeil k nouzovému východu poede mnou.“

Píše pilot Ruster ve svém deníku. Horší to mil navigátor, ten v poídi letounu bojuje s odstoedivou silou a nakonec se mu s vypitím všech sil daoí opustit vrak letounu. Krátce poté letoun vybuchuje a jeho trosky padají k zemi na oba boehy oíeky Bystoice, mezi Olomouckou eástí Bilidla a obcí Bystrovany.

motor

‹ Motor Wright Cyclone z letounu B-17 42-32097 na poli u oeky Bystoieky, snímek pochází z léta 1945


„Zatáhl jsem za rukoje? otevírání padáku tak prudce, až mi zustala v ruce – myslel jsem si, že to je konec, ale zázrak pokraeoval. Padák se rozvinul, ale dostal nijaké zásahy od stoepin z flaku. Než se padák otevoel, já jsem vypadl z mraku a rychle klesal, byl jsem asi ve výšce 300 stop od zemi. Pár nylonových segmentu v padáku chybilo a já se poipravoval na tvrdé poistání, snažil jsem se poistát po vitru. A bylo to tvrdé poistání. Podaoilo se mi zahlédnout cestu a poistál jsem do eerstvi zoraného pole, kde jsem se aspoo 6 palcu zabooil. Byl docela prudký vítr, když jsem se dotkl zemi, odepnul jsem proto padák a snažil jsem se ho uchránit, kdybych jej znovu potoeboval. Poi otevoení padáku jsem si vykloubil eelist a rameno.“

tak vzpomínal po mnoha letech na svuj dopad navigátor Ward S. Randolph.

Všichni letci jsou témio okamžiti zajati nimeckými vojáky z posádky, která mila své stanovišti v tereziánské pevnustce, pár metru od místa dopadu stroje. Výbuch bombardér rozmetal na malé kousky. Trup letounu dopadá na pole na pravé strani oíeky Bystoice, mezi tereziánskou pevnustkou a oekou, motory oeku setrvaeností poeletí a dopadají na pole na levém boehu, smirem ke hobitovu. Koídla a malé soueásti dopadají v širokém okolí až k Bilidlum.

pole1

‹ pole na boehu oeky Bystoice, kde dopadl trup letounu
B-17 "Slipstream" v pozadí vpravo je bystrovanská pevnustka


Pád letadla pozoroval také pan Rudolf Zatloukal:

“ V pondilí, 18. Prosince 1944, asi v 13:30 jsem zpozoroval ve vzduchu americký bombardér, jehož motory mily evidentni poruchu. Tento letoun, letící za svazem byl neustále napadán nimeckými stíhaei. Nad hodolanským hobitovem vybuchl ve velké výšce a jeho kusy dopadly na ruzných místech okolo hobitova. Vidil jsem 4 letce, kteoí vyskoeili na padáku a etyoi jiné padající dolu mrtvé asi 250 metru severo- východni od hobitova. 4 na padáku poežili. Dále bylo možné vidit 2 letce na padáku ve výšce asi 1000 metru. Jeden z nich pravdipodobni nedosáhl na padák, spadl dolu a zabil se.“

Jak je patrné, 6 mrtvích elenovu posádky dopadlo v místi dopadu letounu. Paní Božena Poichystalová z Hodolan vzpomíná, že se s kamarádkou šli podívat k jezu v Hodolanech, kde prý spadlo do oeky letadlo:

„ U lávky blízko jezu, kde jsme se chodili koupat, jsme vidili z boehu v oece nijaké trosky a na boehu ležel mrtvý letec. Na krku mil známky se jménem Walter Person. Byli tam ješti nijací kluci a jak poicházeli nimci, utekli jsme.“

pole2

‹ Pole na levém boehu, kde dopadly motory letounu, v pozadí hodolanský hbitov


Na dalšího mrtvého si vzpomnili po válce pánové Alois Drábek a Jioí Havlena:

„Byl jsem právi v Hodolanech, Eeskoslovensko, 18. 12. 1944 když zde havaroval americký bombardér na pole za mistem. Letadlo bylo úplni rozbité. Ve stroji bylo 8 letcu. Vyskoeili na padácích. Šest z nich bylo mrtvých, když byli nalezeni a dva byli naživu. Ti dva, kteoí poežili, byli okamžiti zajati nimeckými vojáky a poevezeni do Olomouce. Jen toem letcum se otevoely padáky, poté co opustili letoun. Vidil jsem tila toí z nich. Jeden z nich byl Robert Brown. Vím jeho jméno, protože jsem ho vidil napsané na oetízku, který mil kolem krku a také na jeho rukavicích. Bylo mu asi 22 let a mil stoedni hnidé vlasy. Nemil na hlavi kuklu. Ležel s rukama poekoíženýma poes oblieej, když jsme jej našli a jeho tváo byla celá od krve.“

Je také známo, že jedno z til dopadlo u obce Hlušovice, nedaleko známého Hromova dubu. Na nij vzpomíná kronika obce Hlušovice takto :

“ Jednou poi zpáteení cesti z Nimecka, kdy se vracely houfy bombardéru poes Moravu, byl jeden bombardér postižen nehodou (pravdipodobni zaealo tam hooeti) a posádka zaeala se padáky zachraoovati. Jeden pilot dopadl k zemi s nerozevoeným padákem u lodinské boudy, kdež byl nalezen už mrtev s roztoíštinými údy. Byl to Angliean. Nimeetí vojáci ho na místi pochovali, ale pak ho zase vykopali a odvezli autem do Olomouce. Druzí 2 vojáci seskoeili u Chválkovic, z nichž jeden se zabil a 4 se spustili až u Bystrovan, kdež byli nimci odzbrojeni a zajati. Létadlo se pak zoítilo k zemi a shooelo, žárem vybuchovaly kulometné náboje a stoepiny rozlétly se daleko až i na stoechy naší vesnice.“

Mrtví elenové posádky byli odvezeni do márnice pohoební služby Concordia a poté 31. Prosince 1944 pohobeni hrobníkem panem Hrachovcem na vojenském hobitovi v Olomouci- Eernovíoe, spoleeni s piti mrtvými letci z posádky 2nd Lt Geralda R. Smitha.

Cernovirsky_hrbitov

‹ Starý vojenský hobitov v Olomouci- Eernovíoe, právi zde bylo 31. 12. 1944 pohobeno 12 amerických letcu z obou posádek

Po exhumaci v roce 1946 byli poevezeni do spojených státu, nebo na spoleený hobitov spojeneckých vojáku do Saint Avold u belgických Metz.

kriz

‹ Hrob radisty Waltera G. Persona na hobitovi u Saint Avold ( foto: Marek Hradil)


Osud poeživších

3 elenové posádky, kteoí jako zázrakem vyvázli, eekal ostnatý drát zajateckého tábora.
Zraniný velitel S. P. Ruster byl nejprve hospitalizován ve vojenské nemocnici v Kláštirním hradisku, kde je mu ošetoena zraniná noha. Odtud putuje 20. Prosince do vojenské nemocnice do Brna a teprve 29. prosince je odeslán do zajateckého tábora. Zajetí všichni toi š?astni poeekali a vrátili se po válce domu. Sherwood Ruster si po válce dokoneil pilotní licenci pro civilní stroje. Jako kapitán pracoval u firmy Boeing, kde ueil létat nové piloty. Do duchodu odchází v roce 1983. Umírá 1. Srpna 2009.
Nejméni se podaoilo zjistit o mechaniku Wilburu T. Masseym, víme jen to, že zemoel 18. 3. 1989 v Daytonu v Ohiu ve viku 65 let.
Ward C. Randolph zustal po válce u letectva, létal ve válce v Koreji a ve Vietnamu, kde létal jako pilot nákladního letounu C-130 Hercules. V roce 1970 odchází z armády a pracuje u telekomunikaení spoleenosti. Do duchodu odchází v roce 1990 a umírá 26. Eervence 2004 ve viku 81 let.


2. eást ZDE


Jioí Eernošek

ZDROJE:
- MACR 10635
- Pamitník letecké bitvy: mladí neznají dijiny, MF Dnes, 7. Února 2004
- Individual deceased personnel file:
- Brown, Robert A.
- Manzella, Vincent C.
- Davis, Edward E.
- Person, Walter G.
- Anton, Byron C.
- Bergman, Roland D.
- National archives and Records administrative
- Sbírka J. Krumbacha
- Zemský archiv v Opavi, poboeka Olomouc
- Vzpomínky na neznámé letce, Jan Mahr, Miroslav, 2011
- Kronika obce Hlušovice
- Kronika obce Bystrovany
- http://www.99bombgroup.org
Special Thanks to:
Julie Hebert-Ruster Price, Dennis Brown, Jack Fowler, Paul E. Barselou, Ward C. Randolph, George Hilton, Marek Hradil, Jan Mahr,
And many others...